Na území našich lesů se nachází 3 národní přírodní rezervace – Žákova hora, Radostínské rašeliniště a Dářko. Všechny jsou částmi oblastí NATURA 2000.
Žákova hora
Výjimečně zachovalý komplex pralesovitého lesa vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolí vymizely. Nachází se asi půl druhého kilometru od obce Cikháj na rozloze přes 38 hektarů. Bukové lesy jsou promíchány s javory klenem a mléčem, smrkem ztepilým, ojediněle zde roste olše lepkavá, jilm horský, jasan ztepilý a jeřáb ptačí. Četně jsou v území rozšířeny lišejníky a mechorosty. Z jara se v podrostu rozkládají koberce bylin, z nichž jmenujme alespoň svízel vonný, dymnivku dutou a jedovaté vraní oko čtyřlisté. Ve vyšších polohách se vyskytuje ptačinec dlouholistý, ve vlhčích částech kromě kapradin například čarovník alpský nebo rozrazil horský. V pralesovitých jedlo-bukových lesích žije několik druhů mravenců, střevlíků a řady dalších bezobratlých. Území obývají čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý nebo ještěrka živorodá, dále hraboš mokřadní, netopýr stromový aj. Les je také domovem jelení zvěře.
Do takřka nedotčeného odlehlého pralesního hvozdu zasáhla v minulosti těžba dřeva k výrobě dřevěného uhlí pro potřeby okolních sklářských hutí. Po nich však docházelo bez zásahu člověka opět k přirozené obnově lesa.
Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Pro návštěvníky zde byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora-Tisůvka.
Radostínské rašeliniště
Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m. Území je součástí druhého největšího rašelinného ložiska Březina, s odhadovanou kubaturou přes 2 mil. m3 rašeliny na ploše 107 hektarů. Až do I. světové války se zde těžila rašelina tzv. borkováním, dnes je významným objektem vědeckého výzkumu. Na hlubokých rašelinách roste převážně borovice lesní a její kříženci s borovicí blatkou, smrk ztepilý a bříza pýřitá. V podrostu se mezi vřesem obecným a keříčky borůvky černé a brusinky obecné bělají trsy suchopýru pochvatého. Načervenalé koberce rosnatky okrouhlolisté jsou doplněny například kyhankou sivolistou nebo zábělníkem bahenním. Bylo zde zjištěno přes 350 druhů motýlů, např. modrásek stříbroskvrnný nebo okáč stříbrooký. Nachází se zde vzácná píďalka prameništní, dosud jen na čtyřech místech Moravy je zde potvrzený výskyt vážky čárkované. Hojní jsou obojživelníci, zejména ropucha obecná, běžnými druhy plazů jsou ještěrka živorodá a slepýš křehký. Hnízdí zde mj. datel černý, puštík obecný, bekasina otavní, linduška luční, bramborníček hnědý, pěvuška modrá a ťuhýk obecný.
Dářko
Na území téměř 65 hektarů nedaleko obce Radostín se rozkládá nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny. Z pokryvu rašeliníků a mechů vystupují bílé trsy suchopýru pochvatého. V podrostu se hojně objevují keříčky borůvky černé, brusinky obecné, vlochyně a klikvy bahenní nebo vřesu obecného. Své místo zde má také vzácná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, zábělník bahenní nebo vrba rozmarýnolistá. Na rašeliniště je vázán též výskyt řady bezobratlých, z nichž jmenujme alespoň desítky motýlích druhů. Dnešní území rezervace bylo kolem roku 1480 ovlivněno založením rybníka Velké Dářko. Oblast je okrajově zpřístupněna naučnou stezkou ochrany přírody Dářko.
(Zdroj: Vysočina Tourism, příspěvková organizace)